Únava...
Deprimující pohled, v rohu místnosti mám hromadu krabic, všechno vyklizený..Už je to tady, nadchází stěhování. Nevěřili by jste, kolik knížek jsme nashromáždily, jedním autem jsme to málem neodvezli. Záda budu cejtit asi ještě tejden a to mě to nejhorší ještě čeká..
Zítřek bude šílenej, máti si nasmlouvala lidi a auta na finální odstěhování. A já...budu v práci. Máme audit, takže mě čeká tak dvanáct hodin v kuse, a potom zase tahání. Doufám, že v mé nepřítomnosti odstěhujou klavír, ta skoro třičtvrtě tunová kráva se mi fakt nechce tahat.
Jediný pozitivum je, že o víkendu už začni tahat svoje krámy k sobě, a snad do středy bych měl být konečně sám. Sice v bytě, kde budou jen holý stěny, ale lepší než nic. Aspoň začnu konečně vybírat věci. Nejhorší bude asi nábytek, u nás se nic sehnat nedá, takže Ikea. A pak skládání, to zas bude, zasuňte díl A do otvoru B a utáhněte matkou C. Při mým štěstí postavím ze skříně postel..
Prostě se na následující dva až tři týdny moc nezastavím. Ale tak budu vybavovat svoje. A chci si na tom dát záležet, bude to správné doupě..pořád ještě přemýšlím o fotbálku a šipkách, nemuselo by to být vůbec špatný. Jen by se mi tam asi stahovali lidi...
Jo, je to divný, ale nemám rád návštěvy. Zvlášť o víkendu, to jsem na ně silně alergickej. Těším se na dny, kdy budu sám doma. Budu mít jistotu, že nikdo nepřijde, nebudu muset brát ohledy na nikoho, kromě kočky (a ta snese hodně)...už snad jen sedm dní, vlastně šest bez dneška.
Hlavně se v klidu vyspím o víkendech, další plus. Ono totiž, sice je hezký, že k vám do pokoje nelezou třeba do dvanácti, ale furt je slyšet denní provoz...vaření, štěkání psa, rádio u ségry. To se člověk probere v osm, občas s ještě solidní kocovinou, a jakmile jednou vyleze z pokoje, spát už se nedá.
Nechcu rodinu mimálně měsíc vidět. Za měsíc si tam zajdu možná pro zbytek věcí, který se nestěhujou s mýma, tak na deset minut. No a možná za půl roku bych měl být schopen se tam stavit na oběd bez tiků v oku.
To je další věc, následkem stresu mi začalo strašně tikat levý oko a pomalu se přidává i pravý. Ještě že netrpím na opary (), jinak bych jich asi už měl plnou hubu. Do toho mi ještě máti sundala záclony, takže mi sem furt pere sluníčku. Kočka si na parapetě užívá, ale já skoro nevidím na LCD. Který mám mimochodem zbrusu nový, krásný, použiju ho místo plasmy. Aspoň tolik neutratím..
Končím, musím zase stěhovat....